Peonie

Peonie, řecky Παιονία, je země a starověké království, které se rozkládalo na území dnešní Severní Makedonie, severořecké Makedonie a na malém kousku dnešního Bulharska.^[1] Starověcí autoři Peonii umísťovali "jižně od Dardanie" (oblast odpovídající dnešnímu Kosovu), "západně od thráckých hor" (Rodop a Stare planiny) a "východně od nejjižnějších Ilyrů". Od Dardanie Peonii oddělovala patrně řeka Vardar. Počátky státu jsou nejasné, nejstarší nalezené mince pocházejí z 6. století př. n. l.^[2] V raných dobách byla hlavním městem a sídlem peonských králů Bylazora (nyní Veles v Severní Makedonii), později bylo sídlo králů přesunuto do Stobi (poblíž dnešního Gradska). V Iliadě se o Peoňanech říká, že byli spojenci Trójanů. Během perské invaze do Řecka (511/512 př. n. l.) byli poražení a podrobení Peonové deportováni do Asie. Porážka Peršanů umožnila království obnovit. Historie, kdy byla Peonie skutečně nezávislá, je však prakticky nezaznamenaná v písemných pramenech, jménem je znám až král Agis, u němž je známo, že zemřel roku 358 př. n. l. Jeho smrt pak využil. Filip II. Makedonský a Peonii anektoval. Jižní Peonie tak byla připojena k Makedonskému království jakožto „Makedonská Peonie“. Filipův syn Alexandr Veliký pak připojil i zbytek Peonie, čímž jako samostatný stát přestala definitivně existovat. Pro označení země se ale název Peonie používal dál, ještě i za římských časů.